Motocykly BMW vždy vyjadřovali synonymum k cestování. I na jejich nejsportovnějších modelech najdete turistické vybavení jako vyhřívané rukojeti, nebo palubní počítač. „Co všechno tedy bude mít jejich echt cesťák? Ten se snad bude řídit sám.“, říkal jsem si a tak nějak podobně to také bylo…

Text: Somik, Foto: Kevin

BMW K 1200 GT Motor: kapalinou chlazený čtyřdobý čtyřválec, podélně uložené válce, obsah 1.172 ccm, DOHC, maximální výkon 93 kW / 130 k při 8.750 ot/min, maximální točivý moment 115 Nm při 6.750 ot/min, zapalování Digitální/ tranzistorové Přenos síly: spojka v olejové lázni, převodovka šestistupňová, sekundární převod kardanem Podvozek: rám z kompaktních z ocelových trubek vyztužený hliníkovými profily, vzadu kyvná vidlice z hliníkových profilů, přední brzda dvoukotoučová, zadní jednoduchá 220 mm s brzdným sytém ABS Rozměry: výška sedla 770 - 800mm, pohotovostní hmotnost 285 kg, objem palivové nádrže 21 l, maximální rychlost 240 km/h, spotřeba (komb.) při 90 km/hod 4,9 l, spotřeba (komb.) při 120 km/hod 5,8 l průměrná spotřeba paliva v testu 5,7 l (na 100 km) Cena: od 483,861/od 484.400,- Hodnocení Motor Brzdy Podvozek Pohodlí Výbava Zpracování Cena Náš dojem Celkem

Při prvním pohledu na K 1200 GT je všem naprosto jasné, k čemu tento stroj slouží. Tady jde o cestování na dlouhé vzdálenosti po dálnicích. Po usednutí na pohodlné gelové sedlo a uchopení se výškově nastavitelných řidítek s množstvím ovladačů se ve vás tenhle pocit ještě prohloubí. Trochu si připadáte jako na Gold Wingu. Po rozjetí se a prvním zatočení přichází překvapení. Pocitově rozhodně nejde o přetěžklý mastodont s náročným řízením. Překvapení ze skvělé ovladatelnosti trvalo pouze do chvíle, než jsem si uvědomil, že GéTéčko je vlastně jen okapotovanější a doplněnou verzí sportovního modelu K 1200 S, se kterým kromě motoru sdílí i rám a podvozek. Hmotnostně má sice nějakých dvacet kilo na vrch, ale stále se drží ve váhovém průměru kategorie GT (pro porovnání Yamaha FJR 1300 váží o 4 kg méně).
Jasně, takže tady máme poměrně těžkou motorku, tak co mi to tu povídá o ovladatelnosti? No, ono to přeci ale není jen o váze. Těžiště je díky dole položenému motoru dost nízko, což sice při pomalé jízdě a manévrování na místě moc nepřidá, ale při rychlé jízdě to rozhodně pomáhá stabilitě a tím i vaší jistotě. Největší zásluhu na perfektním ovládání má ale pevný dvojitý páteřový rám z hliníku a především super podvozek. To slovíčko super berte opravdu vážně. Zavěšení předního kola systémem duolever dělá spolu s elektronickým nastavením podvozku ESA to nejkomfortnější, co můžete v rukách mít. To že se při brzdění v zatáčkách Bawce nenarovnávají je známá věc, ale tady je těch výhod mnohem víc. Na levém řidítku je tlačítko, díky jehož stisknutí se na palubním displeji střídají nápisy Comfort, Normal a Sport a ... to samozřejmě není všechno, elektronika nastaví podvozek přesně dle vašich požadavků. V komfortním režimu je jízda o dost pohodlnější, nějaká díra vás nerozhodí, jen rozhoupe. Samozřejmě pak ale trochu chybí čitelnost. Té máte naopak dostatek v režimu sport, kdy není problém položit GT až na koleno a i tam stále máte k celému stroji dostatek důvěry. Je to jako přesedat z Hayabusy na FJR a zpět, nelžu, ten rozdíl je opravdu tak velký.

A co ta turbína?

Tak tohle už samozřejmě trochu nadsázky je, velký řadový čtyřválec má do tryskového pohonu daleko. Fakt ale je, že díky 152 koním (při 9.500 otáčkách) a hlavně 130 Nm dostupným sice až v 7.750 ot./min. ale jasně se projevujícím téměř v celém spektru otáček, se to, co se odehrává, když na plno zatáhnete za heft, dá lehce přirovnávat k leteckému motoru. Výraznější problém s nedostatkem síly není v žádných otáčkách (samozřejmě nad cca. 2.000 ot./min.), nejlépe se ale GT cítí mezi sedmi a deseti tisíci. Tam se sice neodehrává žádné peklo známé z japonských nebo italských supersportů, v tomto případě by ale spíš unavovalo. Nezapomeňte, že GéTéčko je i přes všechny svoje sportovní devízy pořád cesťák a muset držet takový stroj třeba 400 km pod krkem by asi nejednoho otrávilo.
Zvukově připomíná naplocho položený čtyřvál něco mezi WRC autem (to brumlání na volnoběh a v nižších otáčkách) a onou několikrát zmiňovanou tryskovou turbínou (to když vezmete řádně za plyn). Zvukový projev samozřejmě není zdaleka tak hlasitý, jako u přirovnávaných strojů, tady se očekává klídek a ne bolení hlavy po padesáti kilometrech.
Jako naprosto neuvěřitelná hodnota se zdá průměrná spotřeba, která během týdne lítání po okreskách, městě i dálnicích nepřesáhla 6,5 litrů. Tohle moje peněženka miluje.

Připoutejte se prosím...

Pohodlí, pohodlí a zase jen pohodlí, to je to, co najdete za řidítky GT. Jezdecká pozice přesně tak, aby neboleli záda ani zápěstí, vše navíc můžete upravit pomocí výškově nastavitelného sedla a řidítek. I já jakožto dvoumetrový kolos jsem se na tohle Báwo v klidu složil a cítil se tam jako doma. Ochrana před větrem je díky velké přední kapotáži, za kterou skvěle schováte nohy a velkému (elektronicky nastavitelnému) čelnímu plexi také příkladná.
Pokud chytnete nějakou tu nepřízeň počasí, přežít pomáhají vyhřívané rukojeti a dokonce i sedadla. Ta jsou navíc gelová, na což si sice musíte chvilku zvykat (želé pod zadkem), ale pohodlné to rozhodně je. Cestovatelé ocení sériově dodávané kufry v barvě stroje, do každého z nich se v klidu vejde integrálka a ještě něco kolem. Naložit pro dva na víkend je pak naprosto bezproblémové. Pro hračičky je tu velký displej s množstvím informací. Kromě hodin, stavu nádrže, teploměru a již zmiňovanému ESA na něm najdete několik tripmasterů, stav oleje, nebo třeba ukazatel zařazené rychlosti (někdo říká zbytečnost, ale rychle se na to zvyká). Námi testovaný stroj byl nadstandardně vybaven jednoduše ovladatelným tempomatem a xenonovými světli (ano pořád je řeč o motorce). Za obě tyto drobnosti doporučuji potencionálnímu majiteli připlatit.

...přistáváme

Abych pořád jen nechválil, musím bohužel vznést i jednu námitku. I přesto, že jsem letos s různými BMW najezdil přes 5 tisíc kilometrů, stále jsem si nezvykl na jejich brzdy. I v tomto případě se sice přední zakusovala do kotoučů silně, ale postrádám tam jakýkoliv cit. O zadní raději nemluvím, ta zklamala úplně. Tady se obávám, že to bavorský výrobce s tou elektronikou trochu přehnal.
A komu tedy vlastně K 1200 GT doporučit? Prošedivělí klidní pánové s chutí polykat co nejvíc kilometrů asi spíše sáhnou po dvouválcovém RT, nebo po vlajkové lodi LT a adrenalinový jezdci s potřebou odírat slidery zase najdou to své spíš u eSkové řady, pokud ale někdo trpí rozdvojením osobnosti a kromě pohodlného cestování (a to klidně i ve dvou) v něm občas bouchnou saze a jde si zalítat na nějakou tu super okresku, je K 1200 GT stroj přesně pro něj.