Vypadá
to tak, že dvoutakty pomalu vyklízejí pole i mezi skútry. Jestli
to je dobře, nebo špatně, tady nebudu řešit. Pravdou ale je, že
si to bez dvoutaktů nějak nedokážu představit. Vize čtyřdobé padesátky
s výkonem 1,5 kulhavýho osla mi nahání hrůzu a doufám, že se toho
nikdy nedožiju. Jo, co se týče emisí a provozních nákladů, mají
čtyřtakty nesporně navrch. Ale…Jak je vidět, když se chce, tak
to jde. Nesporným důkazem je protagonista tohohle testu, Aprilia
SR 50 DITech. A přesvědčil nás o lecčems.
color="#000000">Text:Viťas
Foto:Kevin

Aprilia
SR 50 DITech
Motor:
Kapalinou chlazený dvoutaktní jednoválec, plněný membránou,
řídíci jednotka s programovatelným EPROMem, objem 49,38
ccm, vrtání x zdvih 41 x 37,4 mm, max. výkon 3,3 kW ( 4,5
k ) při 7.250 ot/min,kroutící moment4,3 Nm při 7.250 ot/min,
mazání olejem dávkovaným pumpou ze samostatné nádržky 1,6l,
přímé vstřikování DITech pomocí vysokotlaké palivové pumpy
a stlačeného vzduchu z kompresoru, startování elektrické
Přenos
síly: Spojka suchá odstředivá rozběhová, převodovka
automatická - variátor
Podvozek:
Rám z kompaktních z ocelových trubek, přední odpružení telehydraulickou
vidlicí 30 mm, vzadu hydraulický tlumič, přední brzda kotoučová
190 mm, dvoupístkový brzdič, zadní brzda kotoučová 190 mm,
dvoupístkový brzdič,pneu přední130/60 - 13, zadní130/60
- 13
Rozměry:
Rozvor 1265 mm, suchá hmotnost 90 kg, objem palivové nádrže
8l ( rezerva 2 l ), průměrná spotřeba paliva v testu 3,1
l (na 100 km)
Cena:
70.000,-
Motor |
|
Brzdy |
|
Podvozek |
|
Pohodlí |
|
Výbava |
|
Zpracování |
|
Cena |
|
Náš
dojem |
|
|
 Aprilia
SR DITech se přísně drží trendu dnešních sportovních skútrů, odkazující
na své velké sportovní sourozence. Nejinak je tomu i tady. Rodokmen
brusky RSV 1000 Mille, je tu dost znát. Designem začínaje a barevným
provedením konče. Tento skútr rozpoutal takovou menší revoluci
v konstrukci dvoudobých motorů. SR 50 DItech je prvním jednostopým
vozidlem na světě využívající unikátní technologii přímého vstřiku
paliva do válce u dvoutaktního motoru.  Dá
se říct, že s něčím takovým už kdysi přišla Bimota, ale nikdy
nebyl tento systém dotáhnut k dokonalosti. Až do teď. Aprilia
nejenže dokázala velkou měrou snížit spotřebu paliva, ale hlavně
má její motor ekologické parametry, které převyšují i spoustu
čtyřtaktní konkurence. A to se jen tak nevidí. Krom toho je schopen
při solidním výkonu ujet na jednu nádržku oleje (1,5 litru) přes
3000 km!
Je
to přece Ital
 S
podvozkem si lámat hlavu taky nemusíte. Rozvor činí jen 1265 mm,
takže prudké manévry a rychlé změny směru jsou až dětinsky snadné.
Přes město to s ním je jedna velká sranda. Celkové minirozměry
a hmotnost pod 100 kg z něj dělají dokonalého městského dravce.
Dělalo mi neskonalé potěšení se proplétat mezi auty v zácpách.
Zprava, zleva, všude to je možný. Ani starty z křižovatek nejsou
špatnou stránkou  téhle
pilky. Dvoutaktu sice chvilku trvá, než začne tahat přes variátor
za zadní kolo, ale hned jak se rozběhne do otáček, už si to smaží
vpřed. Je jasný, že pokud chcete jet trochu pilu, musíte mu dát
co proto a nebát se jet prostě furt plnej. Ono to je stejně to,
co po vás celou dobu chce:-) Tohle není nějaký skútřík na pohodové
přesuny městem (i když to umí taky). Budete ho ždímat, prudce
brzdit a dělat ostrý manévry, na to se spolehněte:-) S tím vším
samozřejmě koresponduje i  podvozek.
Přední vidlice upside-down i zadní tlumič jsou laděné dost natvrdo
a uzpůsobené na sportovní zacházení. Na hrbolech, to sice s vámi
pěkně třese, jak kdybyste trpěli parkinsonem, ale v zatáčkách
se vám to několikanásobně odmění. To jsme takhle s Kevinem vletěli
do zatáčky malinko rychleji, než by jsme měli a akorát jsme si
řekli: „Je to přece Ital, tak by to mělo být O.K.“ No a bylo.
Aprilka se krásně složila do zatáčky a v náklonu až na stojánek
z
ní v klídku vyjela. Paráda! Zásluhu na tom je třeba taky připsat
sportovním pneumatikám, které jsou nazuty na třináctipalcových
kolech v rozměru 130/60. Co se týče brzd, tak k těm jsem měl jen
jedinou výtku a to ne zas tak velký cit na přední páčce. Jinak
k jejich výkonnosti, no comment. Mají sílu a prudké zastavení
jim nedělá nejmenší problém. Dvoupístek najdete jak na předním,
tak na zadním kole. Co je s podivem, že i když je na zadním kole
kotouč, nedá se říct, že by při ostrém brždění nějak přehnaně
blokoval kolo.
Pure
sporty
 Musím
říct, že na téhle malé Aprilce se mi jen hodně těžko hledali chyby.
Do města naprosto dostačující výkon, sportovní podvozek a spotřeba
kolem třech litrů na 100km. A to jsem jí fakt nešetřil. Kromě
toho vypadá správně agresivně a její „rejsový“ rysy budí pozornost
a to je přece fajn. Je samozřejmě pravda, že pokud bych se na
ní koukal víc po stránce užitečnosti, mouchy by se našli. Mus eli
jsme na ní absolvovat cestu ve dvou z Prahy do Liberce a už bych
to asi nechtěl zažít. Ze zadního sedla vás bolí po třiceti kilometrech
zadek takovým způsobem, že se modlíte, aby to už skončilo. Problém
jsem měl taky s poskládáním nohou. Eserko totiž postrádá zadní
stupačky a tak si musíte svoje výsostný nohy strčit na kraj plošinek,
které vybíhají po straně podsedlového plastu. Jenže tam je to
tak úzký, že vám půlka podrážek kouká ven. No, je ale snad každýmu
jasný, že kupovat si jí kvůli vození spolujezdce je pěkná blbost.
Na závěr  bych
rád zmínil jednu vychytávku, kterou tenhle skútr má. Je jí bezpečnostní
zámek, který se omotá kolem kandelábru, nebo něčeho podobnýho,
jeden konec se prostrčí okem na druhém konci a ten první konec,
se nastrčí na trn, který vyčuhuje na pravé straně zespod podsedlového
plastu. Šikovný. Cena 70 tisíc kaček je taky výborným argumentem
k čtyřdobé konkurenci. Good sell!!!
|